Domenica 16 Ott 2011, 6:50
Třiatřicetiletá australská zpěvačka Lenka Kripac, vystupující jednoduše pod jménem Lenka, vystupovala v úterní večer v pražském Lucerně Music Baru a doslova si podmanila všechny okolo. Co jí k tomu stačilo? Nic. Jen ona sama.
Ačkoli Lenka pochází ze země protinožců, její jméno napovídá tomu, že čistá Australanka to zřejmě nebude. A taky že ne. Lenka má po tatínkovi, československém jazzovém muzikantovi, českou krev a jistý nacionalismus k České republice se v ní opravdu nezapře. To dokazuje nejen fakt, jak moc má Prahu (a celkově ČR) ráda, ale také včerejší vystoupení, které se událo v Lucerně. Než se ale sympatická dívka z buše objevila na scéně, předvídalo tomu pár událostí.
Plán večera byl jasný. Od osmi se otevírají brány Music Baru, od devíti nás na půl hodiny zabaví předskokan a v hříšnou desátou se předvede hlavní lákadlo večera. A téměř tom u tak bylo. V 8 se opravdu začalo pouštět a ačkoli se netáhla fronta nedočkavých fandů až k tramvajové zastávce ve Vodičkově ulici (jako tomu bylo třeba u britských HURTS), první fanoušci už si to šinuli přímo k pódiu, aby si nenechali ujít jedinečný pohled na zpěvačku. Následovala téměř klasická hodina čekání, jak tomu bývá u koncertů zvykem. Po dobytí deváté si to na stage nakráčel Michal Motyčka, alias NiceLand. Svůj celý ancábl tentokrát nechal někde za humny, jediným pomocníkem mu byla jeho stylová kytara. Nutno dodat, že NiceLand jako předskokan byl výbornou volbou. Během půl hodiny nám zpěvák zahrál celkem 7 songů tzv. acoustic, včetně nejznámějších 'Come On', 'Lost In Encryption' či 'I Won't Give In'. Nutno říct, že Michalova úžasná barva hlasu a celý jeho projev je na pouhý support téměř škoda (a nejen na support, nýbrž na celou ČR). Nicméně zaujal a sklidil tak uspokojivé ovace.
Hlavní hvězdou večera byla však bezesporu naša Léňa! A taky že byla! A nejenom hvězdou, ale taky tou 'naší'. Lenka na pódium přicupitala ve tři čtvrtě na 10 a ihned za pomoci své doprovodné kapely spustila první tóny songu 'Two', po kterém je ostatně pojmenováno i celé nové druhé album. Po doznění sklidila malá, ale šikovná Lénička od celého obecenstva aplaus a po jejím sladkém 'Ahoj Praha' následoval ještě jeden! A dá se říci, že v tomhle duchu se nesl celý večer. Lenka do svého setlistu zasadila jak songy z nového alba 'Two', které českým fanouškům nebyly až tak známé (to však nikoho v publiku nevyvedlo nijak z míry), tak starší kousky z eponymního debutu jako pecky 'Trouble Is A Friend' či 'Dangerous And Sweet'. Publikum dokonale spolupracovalo, křičelo, pískalo, tančilo, samozřejmě i zpívalo a jásalo a s ním jásala i samotná zpěvačka. Několikrát jsme mohli slyšet, jak moc je happy a so glad, že má tu možnost koncertovat právě tady, kde je její rodina. A nebylo to nijak hrané, z Lenky sálal opravdový pocit štěstí a lásky, který jste z ní doslova mohli cítit. Celý koncert byl provzdušněn neuvěřitelnou pohodou (dozajista tomu dopomohly i samotné songy, které se nesou v tomto duchu) a optimismem, až by se jeden divil, kde se v lidech tolik optimismu, štěstí a úsměvu na tváři bere. Sama Lenka se celou dobu usmívala a užívala si každou vteřinu, pro její život tak významného večera natolik, že bystrozrací mohli spatřit skleněné zpěvaččiny oči. K celému výkonu nesmím však opomenout pochválit jak zvuk, tak pestré, přitom vyvážené osvětlení.
Zhruba po necelé hodině hraní nastal čas pro závěrečný song 'We Will Not Grow Old'. S ním se Lenka a její band s českým publikem rozloučili. Lidé v obecenstvu ale byli po dalších písničkách doslova nenasytní, tudíž následoval jasný encore. Vychutnali jsme si tedy 'Sad Song' a Lenčin (zřejmě) největší hit 'The Show', kdy si všichni od plic zazpívali 'I want my money back' a následně koncert skončil.
Tedy přesněji - měl skončit. Češi tentokrát opravdu překvapili a za bouřlivého výskání a skandování 'Len-ka, Len-ka, …' jsme se dočkali velmi nečekaného encore number 2, který naše Lenička podle jejich slov 'never do'. Tentokrát již bez bubeníka a jednoho kytaristy si se svými dvěma parťáky střihla song 'Knock Knock' a definitivně se s českým publikem rozloučila. Alespoň ze stage… Kdo neměl dost, mohl si zakoupit na památku jedno ze dvou Lenčiných cd (nebo rovnou obě), poster, puzzle nebo další merchandise, které byly k dispozici. Ti trpělivější se poté mohli dočkat závěrečné autogramiády, případně památečného fota s hlavní aktérkou večera.
Lenka byla úžasná. Lenka JE úžasná. Nejednalo se o koncert, který se mohl na promo plakátech pyšnit nápisem SOLD OUT. Ani to nebyl typ koncertu, kdy se lidé na sebe mačkali, strkali do sebe a bojovali o nejlepší místa a samou nedočkavostí se omdlévalo. Byl to koncert, který byl svůj. Byl to koncert, na kterém nám Lenka sdělila, že má Česku hodně co říci. Byl to koncert, ze kterého jste odcházeli nabyti pozitivními myšlenkami a takovou vnitřní energií, jako byste zrovna vypili plechovku Red Bullu a celková nadšenost ze zpěvaččiny neuvěřitelné vstřícnosti a jejího vstoupení vám nedala spát. Myslím si, že takový výborný zážitek nečekali jak lidé v LMB, tak ani samotná aktérka večera. Že si to opravdu užila svědčí i rychlý tweet bezprostředně po koncertu - 'Um. the Prague audience we just had was THE BEST AUDIENCE EVER! Thanks for making my dreams come true.' Praha a Češi Lenku očarovali. Doufejme tedy, že se u nás objeví opět a very soon…